|
|
Využití druhotných surovin z výroby vína
Lajtman, Roman ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá možnosťami využitia hroznových matolín a následne optimalizáciou extrakcie hroznových matolín. Teoretická časť sa zameriava na charakteristiku hrozna, chemické zloženie vína, výrobu vína a hlavne na využitie odpadu z vína. Taktiež sú popísané fenolické látky, ich rozdelenie do jednotlivých skupín a nakoniec tejto časti sú popísané všeobecné informácie o použitých experimentálnych metódach. V experimentálnej časti boli prevedené extrakcie červených hroznových matolín. Extrakcie boli prevedené v rôznych rozpúšťadlách, a to v zmesi etanol-voda (pomery 20:80; 40:60 a 60:40), ďalej v zmesi glycerol-voda (pomery 10:90; 20:80 a 40:60) a nakoniec len v čistej deionizovanej vode. Extrakcie boli prevedené v rôznych časoch a účelom bolo optimalizovať extrakcie a získať najvyššie výťažky fenolických látok, teda antioxidantov. Časová a ekonomická stránka mali veľký význam pre zistenie a výber najvhodnejšieho rozpúšťadla. Čo sa týka výsledkov, ako najlepšie a najvhodnejšie rozpúšťadlo k extrakcii červených matolín bola vybraná zmes etanol-voda a to v pomere 60:40. Táto zmes vyextrahovala najviac fenolických látok a relatívne v najkratšom čase. Pri optimalizácii navážky sa zistilo, že optimálna navážka je 4 g matolín. Na konci bola prevedená opakovaná extrakcia, kde je zrejmé, že je prakticky zbytočná. Pri extrakcii do 2. stupňa je koncentrácia fenolických látok viac ako o polovicu nižšia než pri 1. stupni.
|
|
|
Biotechnologická produkce PHA z odpadních substrátů
Krejčiřík, Roman ; Hrabalová, Vendula (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem produkce polyhydroxyalkanoátů za použití extraktu z vinných matolin. Cílem práce bylo zjistit, zda lze využít extrakt z vinných matolin jako substrát pro produkci polyhydroxyalkanoátů (PHA). Na přípravu extraktů byly použity matoliny z odrůd Veltlínské červené rané, Müller Thurgau, Pálava, Sauvignon, Rulandské bílé, Frankovka (růžové víno) a Frankovka (červené víno). Pro tento výzkum byly vybrány termofilní bakterie Schlegelella thermodepolymerans, Caldimonas meghalayensis, Tepidimonas taiwanensis a přírodní izolát s označením 34, ze kterých byl následně vybrán nejlepší PHA producent. Nejlepší přeměnu zbytkových cukrů na PHA prokázala bakterie T. taiwanensis, která poté byla použita na všechny následné kultivace. Nejvyšších koncentrací vyprodukovaného PHA při použití neředěných vzorků bylo dosaženo na extraktech z odrůd Sauvignon a Rulandské bílé. U ostatních extraktů patrně došlo k inhibici látkami obsaženými v extraktu. Za účelem optimalizace bylo provedeno zředění matolinového extraktu s vodou. Nejvyšších koncentrací PHA při použití zředěných extraktů bylo dosaženo u extraktu z odrůd Frankovka (růžové víno) a Frankovka (červené víno).
|
|
|
Biotechnologická produkce PHA z odpadních substrátů
Krejčiřík, Roman ; Hrabalová, Vendula (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem produkce polyhydroxyalkanoátů za použití extraktu z vinných matolin. Cílem práce bylo zjistit, zda lze využít extrakt z vinných matolin jako substrát pro produkci polyhydroxyalkanoátů (PHA). Na přípravu extraktů byly použity matoliny z odrůd Veltlínské červené rané, Müller Thurgau, Pálava, Sauvignon, Rulandské bílé, Frankovka (růžové víno) a Frankovka (červené víno). Pro tento výzkum byly vybrány termofilní bakterie Schlegelella thermodepolymerans, Caldimonas meghalayensis, Tepidimonas taiwanensis a přírodní izolát s označením 34, ze kterých byl následně vybrán nejlepší PHA producent. Nejlepší přeměnu zbytkových cukrů na PHA prokázala bakterie T. taiwanensis, která poté byla použita na všechny následné kultivace. Nejvyšších koncentrací vyprodukovaného PHA při použití neředěných vzorků bylo dosaženo na extraktech z odrůd Sauvignon a Rulandské bílé. U ostatních extraktů patrně došlo k inhibici látkami obsaženými v extraktu. Za účelem optimalizace bylo provedeno zředění matolinového extraktu s vodou. Nejvyšších koncentrací PHA při použití zředěných extraktů bylo dosaženo u extraktu z odrůd Frankovka (růžové víno) a Frankovka (červené víno).
|
|
|
Využití druhotných surovin z výroby vína
Lajtman, Roman ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá možnosťami využitia hroznových matolín a následne optimalizáciou extrakcie hroznových matolín. Teoretická časť sa zameriava na charakteristiku hrozna, chemické zloženie vína, výrobu vína a hlavne na využitie odpadu z vína. Taktiež sú popísané fenolické látky, ich rozdelenie do jednotlivých skupín a nakoniec tejto časti sú popísané všeobecné informácie o použitých experimentálnych metódach. V experimentálnej časti boli prevedené extrakcie červených hroznových matolín. Extrakcie boli prevedené v rôznych rozpúšťadlách, a to v zmesi etanol-voda (pomery 20:80; 40:60 a 60:40), ďalej v zmesi glycerol-voda (pomery 10:90; 20:80 a 40:60) a nakoniec len v čistej deionizovanej vode. Extrakcie boli prevedené v rôznych časoch a účelom bolo optimalizovať extrakcie a získať najvyššie výťažky fenolických látok, teda antioxidantov. Časová a ekonomická stránka mali veľký význam pre zistenie a výber najvhodnejšieho rozpúšťadla. Čo sa týka výsledkov, ako najlepšie a najvhodnejšie rozpúšťadlo k extrakcii červených matolín bola vybraná zmes etanol-voda a to v pomere 60:40. Táto zmes vyextrahovala najviac fenolických látok a relatívne v najkratšom čase. Pri optimalizácii navážky sa zistilo, že optimálna navážka je 4 g matolín. Na konci bola prevedená opakovaná extrakcia, kde je zrejmé, že je prakticky zbytočná. Pri extrakcii do 2. stupňa je koncentrácia fenolických látok viac ako o polovicu nižšia než pri 1. stupni.
|
host ::
RSS.